Úvodní nadšení u této vesmírné technologie vystřídalo vystřízlivění a po našich zkušenostech za poslední 2 roky můžeme dnes s mnohem větší jistotou určit, pro koho je tato technologie vhodná a pro koho ne. 

Nejprve fakta.

Dle IWA cca 60% všech úniků zcela uniká pozornosti provozovatele. Jedná se o malé úniky, které tečou roky, i desítky let a je velmi obtížné je dohledávat. K tomuto faktu ještě jeden, který s tím úzce souvisí a také vychází ze statistik IWA - průměrná doba projevu úniku vody na povrchu je 12 - 18 měsíců. Některé se nemusí projevit vůbec - a to je ta většina. Větší úniky vodárnám neuniknou, jsou jasně vidět na zvýšeném minimálním průtoku, tedy za předpokladu, že je síť rozdělena, není zokruhována a vzniklé okrsky jsou dobře měřeny. 

Proto v Radetonu rozdělujeme boj s úniky vody na dva základní okruhy:

- prevenci a tzv. “hašení požárů”, tedy dohledávání nově vzniklých poruch, které zvýší noční minimum nad standardní mez

- a dispečink na takto nově vzniklé úniky okamžitě upozorní.

Dohledáním takového úniku se vrací noční průtok na původní hodnotu. A pokud tato hodnota není nula, pak si můžeme být takřka jisti, že v oblasti jsou další, byť menší, ale dlouhodobé úniky, které je velmi obtížné dohledávat. A přesně sem míří paprsky satelitu ALOS-2.

Díky smart meteringu a úzké spolupráci s vodárnami, kterým se podařilo na některých měrných okrscích (DMA) osadit 100 % vodoměrů u spotřebitelů touto technologií (např. VaK Beroun) máme dnes mnohem lepší představu, kolik z minimálního nočního průtoku tvoří spotřeba a kolik úniky.

Prevence je základ

Satelitní technologie je o prevenci. Míří na dlouhodobé ztráty, které se roky nedaří dohledávat a opravovat. Míří na status quo, tedy má za cíl snižovat laťku minima, které je považováno na “normální”. Tyto dlouhodobé úniky mají ale vlastnost obtížně dohledatelných, proto například při běžné prevenci je pátrači nejsou schopni ani odhalit. Používají většinou poslechové tyče a to ani ne na všech dostupných armaturách. Málo slyšitelné úniky tak snadno přejdou. Velkou výhodou satelitu je zaměření pozornosti na konkrétní, satelitem vytipovaná místa, kde pátrači používají mnohem robustnější technologie, např. korelátor a  hydrofony. Tento přístup ale není možné aplikovat plošně na 100% sítě, protože by to bylo časově velmi náročné

Satelit ale označí v průměru jen 5% z celkové sítě k prozkoumání, a v tom spatřujeme jeho největší výhodu. Pátrači zaměřují pozornost na konkrétní místa na síti, kde satelit “vidí” unikající pitnou vodu. S pořádnou technikou se pak dají místa úniků lokalizovat. Empiricky platí přímá úměra - čím lepší technologie a zodpovědnější práce v terénu, tím více potvrzených úniků. 

Ekonomika

U nás existují vodárny, které své ztráty deklarují pod hranicí 10% z vody vyrobené. Jinými slovy, zde není už moc co dohledávat a úspěšnost projektů v těchto podmínkách je logicky horší, přesto může být užitečná. Jakékoliv ušetřené množství vody je přínosem, pokud to dává ekonomický smysl. Projekty, které jsme realizovali v těchto podmínkách dosahovaly návratnosti kolem jednoho roku, ale je nutné podotknout, že hlavně díky zvýhodněným podmínkám, které v rámci pilotních projektů dala izraelská společnost v Česku k dispozici. U těchto vodáren je ke zvážení, zda opravdu má smysl nasazovat tuto technologii a snažit se ještě dále snižovat - většinou tento přístup nemá v běžných cenách ekonomické opodstatnění. Jiný případ je ten, pokud je nedostatek zdrojů pitné vody, existují-li tedy provozní důvody, které převažují nad těmi ekonomickými. Průměrným výsledkem u vodáren tohoto typu je 0,25 kubíků ušetřených ročně na jednu investovanou korunu do této technologie.

Druhým extrémem, kdy jsou ztráty naopak velmi vysoké a výsledky ekonomické návratnosti vychází velmi dobře, tato statistika vychází na 0,5 m3 / rok / Kč. Bylo by však korektní na tomto místě uvést, že satelit není jedinou cestou, jak v takových podmínkách ztráty snižovat a existují i jiné přístupy, které mohou docílit podobných výsledků. Každopádně odhodlaným vodárnám bojovat s takovým neutěšeným stavem může satelitní technologie velmi urychlit proces snižování, protože zaměřuje pozornost na místa, kde úniky skutečně jsou. 

Ve světe bylo touto technologií odhaleno už 55 tisíc úniků. Lze ji tedy považovat za potvrzenou, účinnou a užitečnou. Z tohoto důvodu se mění i prodejní strategie a společnost Asterra už neumožňuje realizaci tzv. pilotních projektů, které byly u nás tak populární vzhledem k rychlé návratnosti. Nový model je ale také zajímavý: vychází z potřeby systematicky ztráty snižovat a z faktu, že na tu první disciplínu, tedy prevenci, nezbývá pátračům mnoho času. Odpovědí na toto dilema je forma dlouhodobé spolupráce, kdy se např. vyčlení jen jeden den v týdnu stávajících pátračů a ti v tomto čase provádí prevenci. Nikoliv však naslepo, ale na satelitem předem vytipovaných místech, kde voda skutečně uniká - ty dodává izraelská společnost na základě pravidelného snímkování (několikrát do roka) a dodává pouze takové množství dat, které je takto dedikovaný pátrač schopen za ten vymezený čas dohledat. Tento přístup otevírá bránu systematické preventivní činnosti, byť se jí pátrač bude věnovat 20% času (nebo i méně). Protože jeho výkon a výsledky budou odpovídat výkonu pátrače, který dělá prevenci 100% času, ale naslepo, bez podkladů z vesmíru.

Náš závěr

Satelit je dalším nástrojem, který může se snižováním ztrát pomoci, není to žádný všespásný zázrak. A musí také existovat vhodné podmínky, aby jeho nasazení bylo úspěšné:
 

- Porozumění limitům této technologie

- Pátračská kapacita na dohledávání vytipovaných míst

- Dobré vybavení a zkušenosti v terénu (čím lepší, tím více                       dohledaných úniků)

- Všeobecná chuť a odhodlání ztráty snižovat (od pátračů až po               představenstvo)

- Nasazení musí dávat provozní nebo ekonomický smysl

- Musí proběhnout zvážení alternativních přístupů ke snižování ztrát       a  zdůvodnění, proč právě satelit je tou nejvhodnější cestou

- Mít nastavená měřítka úspěchu, tedy přetavit očekávání do                     měřitelných veličin

Odborník na satelitní technologie:

produktový manažer

Jakub Dirhan

+420 608 733 337

dirhan@radeton.cz